Ochutnávka HTC Vive

HTC vive on head
HTC Vive na hlavě (ne mojí)

Virtuální realita je vnímána jako další “velká věc”, jako nový způsob jakým budou lidé hrát hry či konzumovat multimediální obsah. Možná ji zahubí nutnost nosit brýle (jako se to stalo se steroskopickému 3D), možná ji zahubí to, že lidi nutí se hýbat (jako se to stalo Kinectu). Každopádně je tu, vývojáři na ní upírají pozornost a tak na ní upírám pozornost také já.

Před pár dny jsem měl možnost účastnit se akce Audio Video Show 2016 v Praze. Cíl návštěvy byl jasný – výstava přinášela jedinečnou možnosti osahat si opěvovaný VR headset HTC Vive, ještě před oficiálním uvolněním do prodeje. Již před časem jsem měl možnost otestovat Samsung Gear VR a musím uznat, že proti Vive jde o pouhou hračku. Rozdíl v možnostech a kvalitě trackování je neuvěřitelný – něco jako Hubbleův teleskop vs Kaleidoskop.

Headset disponuje dvojicí OLED displayů 1080×1200, pracujících s obnovovací frekvencí 90 Hz. S PC je spojen pomocí trojice kabelů – USB 3.0, HDMI a napájení (na akci byl použit ještě čtvrtý kabel pro sluchátka, nejsem si jistý proč není audio vedené přes HDMI). Headset pro trackování pohybu hlavy obsahuje klasickou inerciální navigaci (akcelerometr/gyroskop/magnetometr), navíc ovšem přináší vlastní lokalizační systém pro určování absolutní polohy v 3D prostoru. Systém je založen na dvojici statických vysílačů, které promítají do prostoru rotující laserovou linii. Jak samotný headset HTC Vive, tak i veškeré jeho příslušenství následně může pasivně snímat promítané infračervené světlo a podle jeho časování pak odhadovat svou polohu ve vymezeném 3D prostoru. Tento systém (Lighthouse system) je tím co odlišuje Vive od konkurence a – činí ho výrazně lepším.

lighthouse
HTC Lighthouse – uchycení na stativ řeší dostatečná dávka izolepy :)

Abych se ale vrátil k dojmům z testování. Na ploše zhruba 3×3 byla možnost na několika demonstračních aplikacích otestovat si headset spolu s dvojicí ovladačů. Headset je relativně lehký (i když na hlavě je cítit). Nemá problém s dioptrickými brýlemi, i když nasazování je samozřejmě o něco komplikovanější. Screen door efekt je naprosto zanedbatelný, v podstatě je patrný jen v “zaváděcí místnosti”, která je úplně bílá. Kvalita trackování polohy a orientace headsetu je perfektní a zásadně se podílí na celkovém (dobrém) dojmu z virtuálního prostředí. Kvalita trackování ovladačů mi subjektivně přišla o něco horší (řekl bych, že ovladače postrádají inerciální část navigace, ale jen spekuluji). Fyzické ovladače, které třímáte v rukou se ve virtuálním prostředí mění na nástroje či zbraně, dle potřeby konkrétní aplikace. I když je dojem dobrý a používání ovladačů intuitivní, bylo na virtuálních nástrojích neustále patrné chvění. Zjištěná poloha ovladačů bude zřejmě s přesností několika milimetrů a přesnost je navíc závislá i na poloze v jaké ovladače držíte – na tom kolika infra snímači ovladač zrovna vidí na kolik Lighthouse stanic. Někdy s sebou ovladač cuknul i celkem citelně a člověk si připadal jako s Alzheimerem.

Celkově jde i tak bezpochyby o nejlepší VR nástroj současnosti. Virtuální svět již dokáže oklamat mozek velmi dokonale a některé demo scény skutečně hraničili s tím co nabízel Matrix. V podstatě k dokonalosti chyběla jen hmatová odezva. Největší zmatení většina lidí zažije po sundání headsetu a rozkoukání se po té malé místnosti v rámci které se ty všechny rozsáhlé pouštní či podvodní scény odehrávaly.
“Welcome, to the real world”.

2 Comments on Ochutnávka HTC Vive

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*